Zaměstnat pracovníka či pracovnici s místem výkonu práce v zahraničí je administrativně a finančně velmi náročné.
Každý případ je nutné řešit individuálně s ohledem na konkrétní místo výkonu práce a formu pracovního vztahu, a to jak z pohledu práva, tak z pohledu pojistného a daní z příjmů. Bohužel pro tyto případy neexistují obecná pravidla, která by bylo možné plošně aplikovat. Vždy je nutné určit, podle jakého práva bude pracovní smlouva uzavřena.
- Smlouva podle zahraničního práva – je nutné se obrátit na zahraničního právního poradce.
- Smlouva podle českého práva – zaměstnanec má i tak nárok na aplikaci lokálního práva tam, kde je to pro něj výhodnější (např. kratší pracovní doba, delší dovolená, vyšší minimální mzda, vyšší odstupné). To je třeba nastudovat a umožnit zaměstnanci nebo zaměstnankyni čerpání těchto výhod.
V některých zemích lze použít pouze lokální právní řád, tzn. že tam nelze uzavřít smlouvu podle českého práva.
Pokud zahraniční zaměstnanec či zaměstnankyně s místem výkonu práce v zahraničí jede na služební cestu do ČR a zároveň není občanem či občankou EU, je povinen/a si vyřídit pracovní vízum. Zaměstnanec/kyně se musí hlásit na lokální úřady a ve většině případů tak vzniká MENDELU povinnost se na těchto úřadech registrovat. Nicméně úřady často nekomunikují a orientace v zahraničních předpisech bývá velmi složitá. Předpisy jsou mnohdy pouze v místním jazyce a úřady taktéž komunikují pouze v místním jazyce. To mimo jiné znemožňuje ověřit informace telefonicky. Může tedy vzniknout potřeba zajistit a financovat překlady do daného jazyka.
Vzhledem ke skutečnosti, že se daně, sociální a zdravotní pojištění odvádějí dle místních předpisů, je důležité nastudovat sociální a daňový systém dané země. Zde je potřeba vzít v úvahu i mezinárodní dohody o zdravotním a sociálním pojištění a smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Pracovník či pracovnice s místem výkonu práce v zahraničí pracuje s největší pravděpodobností v režimu home office. S tím souvisí vysoká náročnost kontroly pracoviště zaměstnance/kyně zaměstnavatelem z pohledu BOZP, řešení případných pracovních úrazů a vyčíslení paušálu k proplacení nákladů, které zaměstnanci/kyni mohou na home office vzniknout.